Rozhodčí z našeho kraje Jiří Jiřík rozhodoval za 17 let neuvěřitelných 465 utkání v 1. a 2. lize

Rozhodčí Jiří Jiřík ukončil kariéru v profesionálních soutěžích

Když při letním semináři ligových rozhodčích v Nesuchyni na Rakovnicku převzal z rukou místopředsedy FAČR Romana Berbra upomínkový dar a vyslechl slova poděkování, čekal ho dlouhý a skandovaný potlesk. Jeho, dnes už bývalí kolegové, jím vyjádřili to, co několikrát zaznělo poté i v kuloárech – jak hluboce si váží jeho charakterových vlastností, kamarádství i profesionálního přístupu, kterým byl příkladem všem svým nástupcům a mnohem mladším sudím. Řeč je o Jiřím Jiříkovi, který se závěrem uplynulého ročníku nejvyšších českých soutěží ukončil z věkových důvodů sedmnáctiletou rozhodcovskou kariéru v profesionálních soutěžích.

„Čas nezastavíš a já jsem byl rád v tomhle kolektivu lidí, kteří se upsali rozhodcovství,“ řekl, když děkoval za pozvání a zorganizování rozlučky. V jeho hlase bylo patrné dojetí. Jak dodal, prožil s fotbalem mnoho krásných a nezapomenutelných chvil. „Ne vždy to ale byly chvíle příjemné. Jenže člověk stejně vzpomíná pak jenom na to dobré,“ dodal.  V kolektivu mladších kolegů měl přezdívku „táta“. Také to vyjadřuje, jak byl vnímán.

Jeho rozhodcovská kariéra začala v roce 1990, kdy rozhodoval první mládežnický zápas. Po osmi letech v okresních, krajských a českých soutěžích se objevil na nominační listině rozhodčích pro profesionální fotbal. V časech, kdy ještě nebyli rozhodčí specializováni na rozhodčí a asistenty, působil v obou funkcích. Proto má na svém kontě 15 prvoligových a 79 druholigových utkání v roli hlavního rozhodčího. Pak ale přišla specializace rozhodčích a on se upsal praporku. Bylo mu bližší pohybovat se podél pomezní čáry, takže se stal asistentem. Po létech je možné říci, že hodně kvalitním a respektovaným. V nejvyšší soutěži působil jako asistent při 244 zápasech, ve druhé lize pak při 127 utkáních. Na svém kontě má také padesátku zápasů, při nichž úřadoval ve funkci čtvrtého rozhodčího. Rozhodně je to zajímavé bilancování, v němž nacházíme i aktivní působení při dvou finálových utkáních národního poháru a při jednom Superpoháru. Dvakrát rovněž asistoval při mezinárodních utkáních…

S fotbalem jako takovým, však Jiří Jiřík rozhodně neskončil. Pracuje v krajské komisi rozhodčích v Hradci Králové a jako delegát v krajských soutěžích předává bohaté zkušenosti mladším kolegům. A jak už to v této fotbalové branži bývá, možná, že se za čas znovu objeví na ligových stadionech. Ne s praporkem a v rozhodcovském dresu, ale s blokem, tužkou a v obleku s kravatou. Kdo jiný by měl hodnotit rozhodčí než ten, který se dokáže vcítit do jejich kůže a do dění na hrací ploše, protože na ní sám mnohé prožil…